Navigace

Obsah

PROVOZNÍ (OTEVÍRACÍ) DOBA

(ŠKOLNÍ VÝLETY SI MOHOU OTEVÍRACÍ DOBU ZVOLIT SAMI DLE JEJICH PROGRAMU)

ČERVENEC A SRPEN

pondělí                 ZAVŘENO

úterý - neděle      9:30 - 16:30

KVĚTEN, ČERVEN A ZÁŘÍ

pondělí                ZAVŘENO

úterý - neděle    11:00 - 15:30

ŘÍJEN - DUBEN A AUTOBUSOVÉ VÝPRAVY NA OBJEDNÁVKU.

--------------------

Vstupné je 60 Kč / osoba

senioři a děti do 15 let 40 Kč / osoba

Školní výlety 40 Kč / osoba / Provaznické muzeum K. Klika a Letecké muzeum (při plánování školního výletu vám nabízíme možnost muzea otevřít dle vašich požadavků na základě telefonické domluvy)

--------------------

Kde nás najdete

nám. Míru č.p. 95
Deštná
378 25
mobil: +420 723 518 377 (mimo otevírací dobu zasílejte pouze SMS)

49°15'52.696"N,
14°55'20.565"E

--------------------

historie provaznictví v Deštné

Provaznické řemeslo patří u nás k nejstarším. Provaznický cech byla založen nejprve v Praze v roce 1446 a byl jako jeden z prvních. K rozkvětu provaznictví jistě přispěla skutečnost, že v našich zemích se pěstoval len, tedy surovina potřebná k výrobě provazů. Provazníci byli hlavně na venkově, kde bylo zapotřebí používat provazy v zemědělství.

Někdy v polovině 18. století  se přistěhoval do Deštné z pruského Slezka, z města Krotkavi provazník Jiří Klik. Psal se tehdy německy Glück a později se jméno přizpůsobovalo češtině a zůstalo pak na jménu Klik. Všechny další generace a bylo jich celkem sedm, dědily toto řemeslo, kdy každý se vyučoval u svého otce.

Z počátku se provazníci v Deštné stěhovali z místa na místo, ale vždy zůstávali v Deštné.

V tehdejší době ještě nebyly dílny a tak se řemeslo v létě provozovalo venku na dvoře a delší provazy se dělaly na ulici. Pracovalo se hlavně se lnem, který se musel vochlovat a pak příst provaz. Takže práce doma hlavně v kuchyních, kde se vařilo, jedlo a spalo, zanechávala na provaznících následky a provazníci umírali v poměrně nízkém věku.

Bylo tomu tak v Deštné, kdy teprve Antonín Klik zakoupil stavení č. 95. na náměstí a zařídil si zde dílnu, kde bylo možno dělat i delší provazy. Bylo to v roce 1922 a chalupa musela být upravena, byl zde již také krám a zboží bylo rozváženo na kole do všech okolních vesnic.
 

Syn Antonína Klika se vyučil provaznickému řemeslu již jako poslední a učňovskou zkoušku dělal u provazníka Macháčka v Čelakovicích v roce 1945.

 

Po druhé světové válce bylo provaznické řemeslo, jakož i ostatní řemesla na vzestupu. provaznictví Antonína Klika zaměstnávalo již 5 lidí. Ale byl nedostatek materiálu a tak se také kupovala starší lana, která se pak rozplétala a rozpletené prameny byly províjené lnem nebo konopím, čili střed starého provazu byl obtáčen vláknem vlnu nebo konopí.

V této době se začala ustavovat výrobní družstva. Byly to samostatné výrobní jednotky, které byly podřízeny Krajským svazům. V Čechách byly již utvořena výrobní Provaznická družstva v Hradci Králové a v Semilech.

Deštná tehdy patřila k Jihlavskému kraji a tak byl tady učiněn pokus utvořit Provaznické družstvo a sice v Telči. Tento pokus ztroskotal a tak bylo 31. prosince 1952 utvořeno výrobní družstvo v Deštné. Do tohoto výrobního družstva vstoupili i provazníci z Moravy. A to byla patrně příčina, že tehdejší předseda všech výrobních družstev Antonín Zmrhal odmítl poskytnout záruku na poskytnutí úvěru od banky.

V tomto výrobním družstvu pracovalo tenkrát 10 rodin a stav pracovníků se pohyboval před 20 lidí. Jednalo se tedy o poměrně malé družstvo. Později byl stav pracovníků přes 60 lidí. Členové družstva pracovali 5 měsíců zdarma, než bylo vydáno povolení činnosti tohoto provaznického družstva.

22. dubna bylo družstvo sloučeno s košíkářským družstvem v Lomnici nad Lužnicí a po roce 1991 bylo opět samostatné.

 

Provaznické muzeum Karla Klika

23.3.1989 končím práci v provaznickém družstvu Delana a vymýšlím si další práci v provaznictví a sice sepsání knížky o minulosti i přítomnosti Provaznického řemesla. Utvrdilo mě i to, že při první prohlídce archivu v Praze jsem zjistil, že tato práce byla zadaná v minulosti jednateli Společenstva a nebyla vypracovaná.

Následovalo pak bádání po archivech a také objíždění rodin bývalých provazníků a konečně knížka Provaznictví v Čechách a na Moravě byla vydaná v roce 1996.

Potom se začalo uvažovat o provaznickém muzeu.

 

Karel Klik
* 01.12.1926

† 03.04.2011

 

Vybudování muzea 

Bylo původně plánováno ve staré škole v Deštné, ale když těchto místností bylo použito k bydlení, nezbývalo nic jiného, než uskutečnit muzeum v naší bývalé místnosti, kde se provaznická výroba dělala 50 roků. Znamenalo to ale velkou část celé budovy přestavět, což byla práce o hodnotě nejméně 500 000 Kč. Ale za pomoci kamarádů a Obce a také různých podniků byla tato práce dokončena.

I když do této práce dal všechny své úspory, hlavní dotace byly od kamarádů, Obce Deštná a z podniků v Deštné i z okolí.

Vernisáž byla uskutečněna 17. dubna 1998 za přítomnosti asi 50 lidí. Muzeum je ve dvou místnostech o celkovém rozměru 100 m2 a je zde cca 260 exponátů a většina zdejších strojů a dalších exponátů je uváděna do provozu.

Ukazuje se zde výroba provazů z dnešní doby a hlavně pak ukázka, jak se dělaly provazy dříve a to na strojích ve stáří více jak 100 roků. Jedná se například o pletací stroj, jeden z nejstarších u nás, dále o stáčecí stroj ve stáří 80-100 roků, na kterém se vyrábí stáčené šňůrky, 80 roků stará zkoušečka pevnosti provazů, více jak 100 roků starý stroj na předení a stáčení provazů, vše se ukazuje v provozu. Dále je zde ukázka, jak se zpracovává len, ochranné sítě proti mouchám na koni (polystyrénového koně vyráběla pražská televize ve svých dílnách), ukázka, jak se dříve pracovalo, když ještě nebyla elektřina a používaly se transmise (pohon vodou a párou), dále pak je to síťování, výroba klubíček na ručním stroji, výroba rohožek a podobně.

Ukázky jsou zvláště dobré pro školní výpravy.

--------------------

Provaznická výroba byla jednou z nejpotřebnějších činností na vsích a zemědělských oblastech. Když se řekne provaz, znamená to v jakéhokoli zemědělské oblasti hlavně postroj pro dobytek, ale u nás, v Jižních Čechách, tolik proslavené rybníkářstvím, to zákonitě i znamená síť a další zařízení pro rybolov. Odhaduje se, že výroba sítí je stejně tak stará, jako tkaní látek. Provaz je také nejstarším spojovacím prvkem i manipulačním zařízením ve stavebnictví. Provaznictví odpradávna provází člověka.

V minulosti provazník tedy musel být v každé vesnici, stejně jako kovář, mlynář apod. Toto řemeslo se dědilo z otce na syna i po několik pokolení.

Provaznické řemeslo patří u nás k nejstarším. Provaznický cech byla založen nejprve v Praze v roce 1446 a byl jako jeden z prvních. K rozkvětu provaznictví jistě přispěla skutečnost, že v našich zemích se pěstoval len, tedy surovina potřebná k výrobě provazů. Bývalo zvykem, že si zemědělci přinášeli k provazníkovi na svém poli vypěstovaný len a nechávali si z něj dělat provazy pro vlastní potřebu.

V 70. letech 18. století se přistěhoval do Deštné z pruského Slezka, z města Krotkavi provazník Jiří Klik, Psal se tehdy německy Glück a později se jméno přizpůsobovalo češtině a zůstalo pak na jménu Klik. Po něm převzal provaznické řemeslo syn František a později i vnuk Matouš (21.11.1822) a posléze syn Matouše Karel (narozen 25.10.1857) a poté jeho syn Antonín (narozen 10.1.1892). Všechny další generace a bylo jich celkem sedm, dědily toto řemeslo, kdy každý se vyučoval u svého otce.

V tehdejší době ještě nebyly dílny a tak se řemeslo v létě provozovalo venku na dvoře a delší provazy se dělaly na ulici.

Z počátku se provazníci v Deštné stěhovali z místa na místo, ale vždy zůstávali v Deštné.

Provaznická výroba se za působení rodiny Kliků přesunula z domácího prostředí, kde bylo využíváno jednoduchého strojového vybavení, do dílny a obchodu v domě na náměstí čp. 95 (dnešní muzeum)., který zakoupil v roce 1921 Antonín Klik a zařídil si zde dílnu, kde bylo možno dělat i delší provazy a byla zde i prodejna. V té době se již na výrobě podíleli také učedníci a najatí dělníci. Provaznictví Antonína Klika zaměstnávalo již 5 lidí Po druhé světové válce se vše modernizovalo a proto byly do dílny zakoupeny nové stroje na elektrický pohon. V padesátých letech, v době znárodňování bylo ustanoveno Výrobní družstvo provazníků v Deštné (1.1.1953). Později přešlo pod v.d. Jipro Lomnice nad Lužnicí, aby se 1.1.1991 opět po názvem Delana osamostatnilo. Provaznické družstvo v Deštné pracuje dodnes.

Syn Antonína Klika Karel Klik (*1.12.1926, + 3.4.2011 ) se vyučil provaznickému řemeslu již jako poslední a učňovskou zkoušku dělal u provazníka Macháčka v Čelakovicích v roce 1945. Poté pracoval již v provaznickém družstvu, jehož byl i předsedou. Působil v něm až do 23.3.1989, kdy odešel do důchodu. Karel Klik byl posledním držitelem rodové provaznické tradice, která skončila po 220 letech.

Zjistil, že nikdy nebyla souhrnně podchycena sepsána historie provaznictví a tak začal svou badatelskou a spisovatelskou práci, která vyvrcholila v r. 1996 vydáním knihy Provaznictví v Čechách a na Moravě. Karel Klik si přál, aby důmyslné stroje, na kterých pracovaly generace jeho předků provazníků, skýtaly radost a poučení i dalším generacím, proto po sepsání knihy o provaznictví své úsilí zaměřil na vybudování provaznického muzea. Jako nejlepší prostora pro jeho zřízení se ukázala bývalá provaznická dílna u domu rodiny Kliků, kde provaznická výroba běžela 50 let a stály ještě mnohé z historických strojů. Za pomoci kamarádů, z prostředků obce a okolních firem ale zejména vlastním nezměrným úsilím a ze svých vlastních prostředků vybudoval unikátní Provaznické muzeum, jediné svého druhu v Čechách. 17.4.1998 bylo slavnostně otevřeno a Karel Klik zde působil jako průvodce.

Muzeum je ve dvou místnostech o celkovém rozměru 100 m2 a je zde cca 260 exponátů a většina zdejších strojů a dalších exponátů je během prohlídky uváděna do provozu.
 

Návštěvníci shlédnou staré řemeslné postupy tradiční výroby provazů, popruhů, rohožek a sítí pomocí originálních nástrojů a na dobových provaznických strojích. Jedná se například o pletací stroj, jeden z nejstarších u nás, dále o stáčecí stroj ve stáří 80-100 roků, na kterém se vyrábí stáčené šňůrky, 80 roků stará zkoušečka pevnosti provazů, více jak 100 roků starý stroj na předení a stáčení provazů. Dále jsou zde praktické ukázky, zpracování lnu, síťování, výroba klubíček na ručním stroji, ukázka, jak se dříve pracovalo, když ještě nebyla elektřina a používaly se transmise (pohon vodou a párou), a podobně. Také část soukenického a tkalcovského řemesla.


Vystaveny jsou ochranné sítě proti mouchám na koni (polystyrénového koně vyráběla pražská televize ve svých dílnách) a mnohé další provaznické a tkalcovské výrobky historické i novější,

Ukázky jsou zvláště dobré pro školní výpravy, kterých sem zajíždí poměrně velká část.

Pro nezasvěceného jen těžko představitelné množství práce, kterou mistr Klik věnoval uchování, udržování v provozuschopném stavu, vyhledávání, získávání, ošetřování a prezentování historickým výrobním nástrojům a strojům a uchování a prezentaci starých řemeslných postupů, rozhodně zaslouží naši pozornost a veřejné uznání, aby ani v budoucnosti nebyla ztracena a promarněna.

Díky tomu, že se jedná o místní muzeum nacházející se na rozhraní turistických oblastí Třeboňsko a Jindřichohradecko, v bezprostřední blízkosti vyhledávanému vodnímu Zámku Červená Lhota i nepříliš vzdálenému Jindřichovu Hradci, je zde možnost snadného napojení na turistické trasy ať už zájezdové, pěší, či cyklostesky. Není problém, aby si jej turista zařadil do plánu své trasy. Městečko Deštná jako zastávku svého výletu může využít i k levnému stravování, doplnění zásob v plnosortimentní obchodní síti i využití jiných služeb (pošta, zdravotní středisko, veřejný internet, autoservis, benzinová čerpací stanice atp.)

------------------------------------------------

zajímavé odkazy:

https://www.youtube.com/watch?v=csVeMUOZxzo

http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/202392

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/313295350020002/obsah/240623-provaznicke-muzeum-v-destne

http://www.konopa.cz/historie/za-odkazem-mistra-klika-aneb-provaznictvi-v-cechach-obrazem.html

http://infocentrum.jh.cz/cs/ruzne/videopozvanky/3-muzeum-jindrichohradecka-tip-na-dalsi-vylety-do-muzei-v-okoli-letecke-muzeum-destna-provaznic.html

http://honzatichy.rajce.idnes.cz/Destna/