Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Deštná
městoDeštná

ČESKÁ KANADA A SLAVONICE - 3. ČÁST

Muzeum samorostů

Cyklovýlet Česká Kanada a Slavonice - 3. část
(Zpravodaj Deštenska - září 2022)

CYKLOVÝLET – ČESKÁ KANADA A SLAVONICE – 3. ČÁST

Tak jsme se v minulých dvou dílech společně dostali z Nové Bystřice kolem rakouské hranice přes dnes již neexistující vesničky a přes Trojmezí a Maříž do Slavonic a je na čase se vrátit zase domů. Tradičně volím jinou cestu, abych těch zajímavostí České Kanady viděl co nejvíce. Už teď ale vím, že všechno nestihnu a budu se sem muset vrátit. A to vlastně dominantu tohoto kraje – hrad Landštejn – jsem již dříve popsal v samostatném výletě.

 Ze Slavonic doporučuji jet podle kapliček křížové cesty až k poutnímu gotickému kostelu Božího Těla s výraznou skleněnou mozaikou sv. Kryštofa. Kostel je možné si prohlédnout i s průvodcem. Zvláštním dojmem působí vojenský bunkr v blízkosti kostela, avšak z tohoto místa je pěkný výhled na Slavonice. Od kostela sjedeme po krátké spojce ke Stálkovské silnici a po pár metrech musíme zase udělat zastávku a to ve volně přístupném Muzeu samorostů. Zde bývalý lesník pan Tůma za 50 let nashromáždil přes 3.000 samorostů, které jsou všude kolem domu, ale i ve stodole, garáži, chlévu. Každý se zejména zastaví u „hambatých“ pánských exponátů, které zaujmou svou nekonečnou výdrží. Dřevěné samorosty jsou doplněné množstvím bonsají a lebek zvířat. Další zajímavou zastávkou je Pevnostní areál Slavonice. Na naučné stezce, která vede celým areálem, vystavěným na obranu před nacistickým Německem, získáme na jednotlivých zastaveních základní informace o výstavbě celého opevnění a s výkladem průvodce si můžeme prohlédnout i dva plně vybavené bunkry. A 3 km odsud je další podstatně starší zajímavost – Pfaffenschlag, archeologické naleziště na místě středověké vesnice. Osadu v roce 1423 vyplenili a vypálili husité a její pozůstatky byly objeveny a odkryty až v roce 1958. Zajímavostí je, že s velkou pomocí žáků základní školy. Nalezeny zde byly tisíce exponátů a také podzemní chodba. My si můžeme prohlédnout odkryté a zakonzervované základy jednotlivých stavení.

Dojedeme do Stálkova, kde odbočíme na cyklostezku č. 1006, později 1004. Jedeme po asfaltové cestě, převážně lesem, kolem jsou různé skalní útvary. Pokud bychom si chtěli skal užít více, museli bychom volit souběžnou tzv. Graselovu stezku. Tak, či tak, dojedeme do Peníkova, kde je historická vodní pila. Jedná se o kulturní památku, která je stále funkční a je možné si ji s průvodcem v určeném čase prohlédnout. A odsud už je jen kousek do Českého Rudolce. A Český Rudolec, to je především dlouhá léta chátrající zámek, který musel být kdysi velice pěkný, protože má přezdívku „malá Hluboká“ a skutečně svým novogotickým slohem tento náš skvost připomíná. Od roku 2008 je soukromým majetkem, je postupně opravován a také zpřístupňován veřejnosti. Tak a je akorát čas na menší gáblík a nějaké osvěžení a zrovna přes ulici je minipivovar. Nabízí dobrá piva Vladyka, Grasel, Černá růže. Místo polévky jsem si však dal raději ještě jedno pivo, protože polévka svou kvalitou připomínající vietnamskou z „pytlíku“, avšak za 85 Kč, to zase takový gurmán nejsem. Ale ani to pivo nebyl dobrý nápad, protože před námi je nekonečné 7 km dlouhé stoupání s převýšením 200 m. Jedeme přes Matějovec, což je hezká vesnička, takže stojí za to zastavit, trochu se rozhlédnout a vydýchat. A stoupáme dál, mineme Rožnov s další bizoní farmou, přehoupneme se přes 700 m/m a už je zase líp. Najedeme na cyklotrasu č.1115, z ní odbočíme na č.1241 a to už je kochání, jízda téměř po rovině, lesem, ale bohužel i sem se dostal kůrovec.

Takto dojedeme až do vesničky Kaproun. Zde nás čeká zase trochu stoupání, protože před námi je nejvyšší hora České Kanady – Vysoký Kámen – 738 m/m. Kopec je zalesněný, moc velký výhled zde není, kdo čeká stánek s občerstvením, tak ten tu také není, takže odměnou je pouze dobrý pocit ze zdolání nejvyšší hory. Je zde pouze zajímavý triangulační bod. Vrátíme se zase do Kaprounu, protože ten má pro nás ještě jednu zajímavost a sice na zastávce úzkokolejky, která leží mimochodem až 1 km od vesnice a to po dost drsné cestičce. Nechtěl bych tudy chodit denně na vlak. Pro cimrmanology je to však známé místo. Nejen, že je tu Cimrmanův památník jako připomínka na jeho vyloučení z vlakové přepravy, ale najdeme zde i Cimrmanovo ohniště (kde si Mistr hřál své prostydlé údy po své detrainizaci), Cimrmanovu houpačku (kde jako malý Jára zjistil, že není děvče, ale chlapec) a Cimrmanovu studánku (ze které Jára Cimrman nikdy nepil). Byl zde i Cimrmanův strom, ale na jeho místě i okolí je nyní velká paseka.

Lesní cestou se dostaneme na cyklotrasu č. 1241, po které pojedeme až ke Kačležskému rybníku. Cesta je to asfaltová a příjemná, nejdříve lesy, potom otevřenější krajina s řadou rybníků a co je důležité – je to stále z kopce. Kačležský rybník je moc hezký, jedná se o přírodní rezervaci, proto od jeho hráze pojedeme dále po žluté turistické značce a tím si na něj dopřejeme ještě několik pohledů a cestou uvidíme dva zajímavé pomníčky. Dojedeme do Kačleh a dál můžeme přes Hrutkov (hezká vesnice, ale už jsem o ní psal) na Otín nebo před Hrutkovem po Jindrově cyklotrase a kolem Otínského rybníka na Otín, Jindřichův Hradec. Zde na mě čekalo auto. Trasa celkem 53 km. Kdo chce, může samozřejmě dojet až do Deštné. 

Ant. Stára

 

 

 

 

Datum vložení: 7. 9. 2022 12:30
Datum poslední aktualizace: 7. 9. 2022 13:06
Autor: Správce Webu

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jedeme Spolu

Jedeme spolu

Svoz odpadu a jiné životní situace

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mohlo by Vás zajímat