Popisy Čech z roku 1848 uvádějí, že Štilfrídov má 25 domů a 158 obyvatel. Je přifařen do Deštné a vznikl r. 1794 na emfyteutických pozemcích (dědičný pacht) Nového Dvora.
Nejstarší kupní smlouvy na pozemky u Nového Dvora z r. 1789 jsou psané německy a podepsané Stillfriedem a kupní smlouvy z r. 1790 jsou psány česky a podepsány majitelem panství Josefem Petrem Gudenusem. Z červenolhotecké kroniky zjistíme, že původem pruský šlechtic Ignaz Stillfried byl nejprve správcem panství a červenolhotecké panství koupil až v roce 1794. Svobodný pán Ignaz Stillfried mladší slezské linie von Stillfried und Rattonitz, narozen v r. 1734, přišel do zdejšího kraje ze Slezska a přivedl si i své známé, např. provazníka Jiříka Klika, jehož rod žije v Deštné dosud, a svého komorníka Petra Vilhelma, jehož potomci žili v nynější Lipovce donedávna. Jistě šlechetný čin Ignaze Stillfrieda bylo pozvání zchudlého a nemocného hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu s celou jeho rodinou ze Slezska na svůj Nový Dvůr. Ditters zde v podzimu roku 1799 zemřel a pochován je na hřbitově v nedaleké Deštné. Ignaz Stillfried zemřel r. 1805. Jeho manželky: Josefa, dcera Alexandra von Kalckreuth auf Kamendorf a Alžběty Smerovské z Littkovic, druhá manželka Josefa von Gruttschreiber a třetí Anna von Dittersdorf, dcera hudebního skladatele Karla Ditterse.
Jak vznikal Štilfrídov: prvním zápisem v nejstarší pozemkové knize Štilfrídova je chalupa č. 1. Roku 1789 koupil od vrchnosti pozemky nedaleko Nového Dvora Václav Doucha z Vícemile a na své náklady si zde vybudoval obydlí. Postavený dům byl jeho vlastnictví, půda však patřila vrchnosti. Měl povinnost robotovat, platit ročně pachtovné z pozemků a dvakrát do roka poplatek ze stavebního místa. Tak to bylo s prvními sedmi chalupami.
V pozdějších letech, už kolem roku 1800, si pravděpodobně tito uživatelé museli od svobodného pána Ignaze Stillfrieda tyto pozemky vykoupit, protože je už prodávali.
Můžeme pouze spekulovat o pověsti, která není nikde v kronikách zaznamenána, že Stillfried své milenky provdal za okolní sedláky, kterým pak přidělil půdu k obdělávání a tak prý vznikl Štilfrídov - v ústním podání Štyrflídov.
Štilfrídov je zapsán v knihách od 1.11.1789 jako samostatná obec až do roku 1850. Na vzniklé návsi byla postavena kaplička zasvěcená Panně Marii Růžencové.
Od r. 1850 do 31.12. 1957 je Štilfrídov osadou Březiny a 8. října 1948 je přejmenována na Lipovku. Od té doby zde každou první neděli v říjnu slaví pouť.
1.1.1958 se Lipovka stala opět samostatnou obcí až do 31.12.1975. 1.1.1976 se sloučila s obcí Deštná.
Už v roce 1948 měla Lipovka soukromý vodovod a kanalizaci a v roce 1964 byly už v celé Lipovce chodníky. V roce 1970, ještě za samostatného Jednotného zemědělského družstva, si v Lipovce postavili budovu MNV, v roce 1974 taneční sál a o dva roky později byl přistaven obchůdek. V roce 1979-80 byla provedena generální oprava vodovodu a postaven vodojem.
Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1957; první stavbou byla drůbežárna a později se předělával kravín v Novém Dvoře. Nový kravín se v Lipovce stavěl v roce 1963. V roce 1970 se při slučování družstev sloučila Lipovka s Vícemilí a v roce 1973 se sloučilo celé Deštensko.
Ještě v roce 1973 bylo v Lipovce kolem 100 obyvatel, v současné době se tato malá upravená víska vylidnila na pouhých 37 trvale žijících obyvatel včetně dětí.
Součástí Lipovky je Nový Dvůr; už v roce 1596 se v prodejní smlouvě panství Červená Lhota
zmiňuje "dvůr poplužní u vsi Březiny", který byl s ostatními statky prodán Petrem z Rožmberka rytíři Vilému Růtovi z Dírného.
R.1622 bylo panství Červená Lhota odevzdáno císařskému rytmistrovi Antoniu Brucciovi jako odškodné za jeho vojenskou službu. O Novém Dvoru se zde píše, že je pustý.
R. 1653 panský urbář uvádí stručný popis Nového Dvoru takto: "Lesy v podání za Novým Dvorem, kterej jest blíže vsi Vícemily, stojí sám o sobě, dosti dobře ode zdi stavěnej. Chová se v něm volů tažných 4, krávy dojný pro čeleď 2, dobytka jalovýho rozdílně 30 i 40 kusů. Vysévá se na podzim žita 80 strychů, pšenice 10 strychů, na jaro ovsa 60 str., ječmene 9 str., hrachu 3 str.. Třetí strana (polí) leží ladem, nejsou výnosný, zanechávají se na ten čas tak ležeti a užívají se pastvama dobytka mladýho kterej se tam z druhýho dvora (snad z Vícemile?) dodává. Při Dvoře Novým jest cihelna a znamenitý dobrý hliniště při ní."
Až do doby, kdy panství Červenou Lhotu koupil Ignaz Stillfried, byl statek Nový Dvůr majetkem panským. U cesty k Chotěmicům stával panský ovčín a dvě chalupy. Poněvadž u tohoto ovčína bylo též obydlí panského ovčáka - na katastru obce Stillfriedov, dostalo při novém číslování domů v letech 1801-1805 čp. 22. Hlavní budovy Nového Dvora stály na katastru obce Březina a dostaly čp.44 Březinské. Obydlí panského ovčáka časem zaniklo a čp. 22 bylo přiděleno jedné části Nového Dvora 1.1.1958.
Po roce 1800 svobodný pán Ignaz Stillfried prodal panské dvory a pozemky kolem nich soukromým bohatším majitelům.
Roku 1816 je v Novém Dvoře připomínán majitel statkář Josef Postl,
r. 1839 statkář Ernst svobodný pán Fleissner-Wostrovic,
r. 1870 žije v Novém Dvoře baron Jan Fleissner,
r. 1875-1880 je nájemcem Nového Dvoru Moric Hyrš.
14. května 1882 hasili hasiči z Deštné v Novém Dvoře požár. Václav baron Fleissner daroval hasičům za pomoc 30 zlatých. Na zakoupení stříkačky následně daroval Václav Fleissner r. 1885 deštenským hasičům 25 zlatých.
R. 1890 baron Václav Fleissner zemřel a hospodařila zde ještě v roce 1901 jeho manželka Rosa, svobodná paní.
V letech 1901-1905 je majitelem Theodor Valenta, statkář, s manželkou Františkou, na polovinu,
r. 1905-9 je majitelkou Antonie Hladíková,
r. 1909-1912 zde hospodařil Adolf Gottfried s manželkou Bohumilou, na polovinu. ( A. Gottfried byl údajně spoluzakladatel našeho letectví.)
R. 1912-1913 je na statku Ferdinand Šamonil a Alois Lindauer, na polovinu,
r. 1913-1914 vlastní celý statek Kateřina Šamonilová, zapsán je zde i Ing. Rudolf Šamonil.
V r. 1923 po zemřelém Ferdinandu Šamonilovi měla vdova Kateřina polovic a její dcery Jaroslava a Blažena po čtvrtinách.
R. 1929 zde dcera Jaroslava Šamonilová provdaná Mrhová.
R. 1934 zde dcera Blažena Šamonilová, provdaná Knotková.
Roku 1937 Nový Dvůr Kateřina Šamonilová prodala. Polovinu koupil Jan Michl s manželkou Marií, kteří přišli z Černovic, druhou polovinu koupil Václav Veselý z Myslotína.
V roce 1954 získal polovinu Nového Dvora po otci Janovi Vladimír Michl. V té době patřil tento díl ke Březině a měl číslo 44. Dosud to bylo čp. 53. Od r. čp. 23
Druhou polovinu koupil v roce 1954 František Čamra a připadalo k Lipovce pod čp. 22.
Od 1.1. 1958 jsou obě poloviny Nového Dvoru součástí Lipovky.
V současné době vlastní čp. 22 manželé Vladimír a Hana Koníčkovi, trvale bytem v Chomutově a čp. 23 trvale obývají Petr a Alena Čamrovi s dětmi Petrem a Lucií.
S použitím údajů rodiny Musilovy, M. Kalabisové, K.Klika, St. Skůpy a Fr. Kvapila zapsala R.Fischerová
odkaz vede na externí stránky www.ziveobce.cz
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25 | 26 | 27 | 28 |
29
|
30 | 1 |
2
|
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 |
13
|
14 | 15 |
16
|
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30
|
31 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |