Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Deštná
městoDeštná

ČESKÁ KANADA A SLAVONICE - 2. ČÁST

Figurální sgrafito na jednom z domů

Cyklovýlet Česká Kanada a Slavonice - 2. část
(Zpravodaj Deštenska - srpen 2022)

ČESKÁ KANADA A SLAVONICE – 2. ČÁST

 

Minule jsme společně projeli Českou Kanadou z Nové Bystřice kolem rakouských hranic až do Slavonic, ale už se mi do článku nevešlo něco o tomto území napsat obecně. Nyní to napravím. Pojmenování Česká Kanada pro toto lesnaté území s množstvím vodních ploch a skalisek použil poprvé jindřichohradecký rodák a pražský novinář Jaroslav Arnošt Trpák a to na výstavě v Jindřichově Hradci v roce 1925. Trpák se i v následujících letech snažil o propagaci našeho okresu pořádáním zájezdů a výstav. Současný přírodní park Česká Kanada má rozlohu 283 km² a byl vyhlášen Okresním úřadem Jindřichův Hradec v roce 1994. Tolik pár informací z knihy Luďka Jiráska „Česká Kanada“, kterou doporučuji hlavně kvůli obrazové příloze, kde najdete spoustu fotografií vesnic a vesniček z míst, která již v dnešní době vypadají zcela jinak nebo již vůbec neexistují. Knihu si můžete zapůjčit v místní knihovně. Tímto se trochu pletu do řemesla našim knihovnicím, ale snad mi to odpustí, když jim pomáhám s reklamou.

Další informace naleznete přímo na jednotlivých místech, kterými projíždíte. Zde se dozvíte o jednotlivých příhraničních vesničkách, obývaných německy mluvícími obyvateli, kteří byli hned po skončení 2. světové války odsunuti do Rakouska. Aktivní v tomto směru byly zejména partyzánské jednotky, známý vůdce byl Jindřich Tupý ze Starého Města pod Landštejnem. Vystěhované vesnice byly následně při budování tzv. Železné opony počátkem 50. let 20. století srovnány se zemí, a to velice důkladně, takže zde naleznete skutečně jen zbytky základů a někde ani to ne. Nejednalo se jen o obytné domy, byly zde i školy, hostince nebo průmyslové objekty (hutě, sklárny), či církevní stavby. Z míst, kterými jsem projel, takový osud potkal Staré Hutě (před válkou 153 obyvatel), Romavu (259 obyvatel), Rajchéřov (241 obyvatel), Dětříš (142 obyvatel).

V 1. části tohoto výletu jsem tedy dojel do Slavonic a měl jsem ještě dostatek času si toto město s více než 2.000 obyvateli prohlédnout. I když Slavonice patří pod okres Jindřichův Hradec a tedy do Jihočeského kraje, nacházíme se na Moravě. Historické jádro, není velké, ale pro množství krásných památek je přezdívané „malá Telč“. Ubytovacích možností je zde hodně. Nejen hotely, ale i penziony a různé priváty. Já jsem však na to jedno přespání rozhodně nehledal žádný luxus, a proto jsem si vybral cenově velice dostupný hotel Alfa, který je navíc přímo na náměstí. Odložil jsem kolo a vyrazil na pěší prohlídku. Začal jsem na náměstí Míru, na které navazuje ještě Horní náměstí. Kdo má rád památky, tak pro něj je to zážitek. Renesanční historické centrum s domy s bohatou sgrafitovou výzdobou bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Můžeme si prohlížet dům vedle domu, anebo také vylézt na městskou věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po zdolání 176 schodů se naskytne skutečně nádherný pohled na celé město a okolí.

Z památek mě dále zaujalo městské opevnění s Jemnickou a Dačickou bránou a dvěma zachovalými baštami a dále několik kašen. Nejen ty atraktivnější se sochou Panny Marie nebo sv. Floriána, ale i ty další, sice obyčejné, avšak krásně vytesané z jednoho kusu kamene a s upraveným okolím. V jedné ulici najdeme i bývalou synagogu. Židovský hřbitov bychom zde však hledali marně. Památkou lidové architektury je dům se žudrem. To, když jsem si poprvé přečetl, tak se přiznám, že jsem nevěděl, co to je. A nebyl jsem o nic moudřejší, když jsem ten dům viděl. Tak jsem si to vyhledal a vězte, že žudr je předsunutý přístavek před vchod do domu, většinou lemovaný pilíři, přičemž v patře bývala sýpka či komora. Běžné jsou tyto stavby na Slovácku nebo na Hané, tady u nás je to vzácnost. Zajímavostí Slavonic je také středověký podzemní systém chodeb. Jedná se o technickou památku, zpřístupněnou pro veřejnost od roku 1998. Původně do kamene vysekané sklepy byly později propojené chodbami kvůli odvádění vody. Prohlídka se absolvuje v gumákách a pláštěnce a vzhledem k úzkým a nízkým chodbám je fyzicky náročná a není skutečně pro každého. Nakonec se ještě zmíním o dvou pomnících padlým ve 2. světové válce. Jsou v Nádražní ulici, stojí naproti sobě, první byl odhalen 9. května 1946 a druhý 9. května 1951 (před rokem 1989 byl konec 2. světové války na našem území oslavován 9. května). Po prohlídce vyhládlo, tak jsem se rád vrátil do Alfy na večeři. Jídlo vcelku dobré, ale výčepní a servírka v jedné osobě, pobíhající bezradně po lokále s několika málo hosty, nezapomněla nikomu zdůraznit, že je na všechno sama a co má práce. Nepůsobilo to příliš profesionálně. Nevím, jestli to mělo v hostech vyvolat pocit viny, ale stejně jí nikdo nešel na pomoc. Myslím, že si měla stěžovat spíše u svého šéfa.

Mimochodem, do Slavonic se dostanete i vlakem, a to z Kostelce u Jihlavy, přičemž železniční trať zde končí. Od zastávky jsou to na rakouskou hranici necelé 2 km.  V příštím pokračování tohoto výletu zase nasedneme na kolo a vrátíme se ze Slavonic domů. 

Ant. Stára

Datum vložení: 15. 8. 2022 14:01
Datum poslední aktualizace: 15. 8. 2022 14:21
Autor: Správce Webu

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jedeme Spolu

Jedeme spolu

Svoz odpadu a jiné životní situace

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mohlo by Vás zajímat