JINDŘICHŮV HRADEC – DALŠÍ ČÁST
Již tři články jsem věnoval našemu okresnímu městu, protože je zde stále co objevovat. Jindřichův Hradec to není jen zámek, muzeum a obě náměstí v centru. Psal jsem o starém městě, o parcích, prošli jsme se po historických hospodách. Nyní bych chtěl navázat další částí. Do města dojedeme na kole za necelou hodinku a tady bych asi doporučil kolo někde odstavit a projít se pěšky.
Začátek okružní procházky jsem udělal na rohu Klášterské a Nádražní ulice, kde stojí kostel sv. Kateřiny spolu s bývalým františkánským klášterem. Klášter pochází z 15. století a dnes již svému účelu neslouží. Nevím, jaký je jeho stav uvnitř, ale rozhodně fasáda čeká na opravu. Jak jsem zjistil, vlastníkem je Nadační fond Grand a je zde sídlo občanského sdružení Assisi. Kostel je běžně uzavřený, takže dovnitř jsem se nepodíval, ale zajímavé je jeho spojení krytou chodbou přes jednosměrnou Pražskou ulici s bývalým „klášteříčkem“, který sloužil jako špitál pro malomocné a sídlo vdov. Nyní je zde okresní soud. Před kostelem je kříž s krucifixem a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Theodora. Za klášteříčkem si můžeme prohlédnout malý parčík s pomníkem básníka, kněze a národního buditele Boleslava Jablonského. Asi je na místě, obzvlášť v dnešní době, kdy národní hrdost je dost opomíjená, uvést zde dva jeho citáty, vyryté na podstavci (přepisuji doslova): „Byl jednou čas, kde krásné Čechů jméno tak slavně znělo v uších národů, že od celé Europy bylo ctěno, co jméno reků, chrabrých vojvodů.“ „Ctěte svůj jazyk, zvyky své a práva, dokažte skutkem, že jste Čechové, a vlasti české opět vzejde sláva, kterou se skvěli slavní předkové“.
Druhou mojí zastávkou bylo další historické místo – bývalý hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice. Kostel je opět pro běžné turisty uzavřený, ale zajímavá je procházka po bývalém hřbitovu. Zůstala zde totiž řada hrobek, starých náhrobků a soch. Určitě nejvýraznější hrobkou je hrobka Landfrasů, rodiny, která patřila k významným měšťanům Jindřichova Hradce, známých zejména jako tiskařská rodina. Větší je i hrobka rodu Wachtelů, který pochází ze Saska a v Čechách jeho stopy najdeme na Jemčinsku, kde se Wachtelové proslavili jako lesníci při uzpůsobení zdejších lesů k pořádání štvanic zvěře, tzv. parforsních honů. I některé náhrobky jsou skutečně honosné. Ať již se jedná o regionální politiky, úředníky, lékaře, ředitele škol, umělce, či velkostatkáře. Některé texty jsou v němčině. Při prohlídce hřbitova mě napadlo, že do hrobu si sice nikdo nic nevezme, v tom jsme si rovní, ale po majetných a vlivných lidech zůstane mj. alespoň takováto jejich připomínka.
Odsud jsem zamířil Jarošovskou ulicí a přes parkoviště u zimního stadionu k obchodně-medicínskému centru sv. Floriána, zkráceně řečeno ke Floriánu. Už na nádvoří je zajímavá fontána, na které jsou kolem dokola dvě řady sošek prostovlasých, bosých dívek, připomínajících nymfy z řecké mytologie, hrajících na různé hudební nástroje a nebo držících amfory, z nichž proudí voda. Bohužel jsem se nikde o této fontáně nic nedočetl, takže mé informace asi nebudou přesné. Ve vlastní budově, což je přestavěná bývalá hasičárna, je další fontána, vznosně uváděná jako aqua show a skutečně v každou celou hodinu můžeme pozorovat barevně osvětlené střídající se proudy vody za doprovodu hudby, podívaná údajně druhá svého druhu v Evropě. Vedle fontány stojí socha sv. Floriána, patrona hasičů.
Z budovy jsem vyšel ven do Růžové ulice a sešel kolem sochy gymnasty u sportovní haly až na nábřeží, kde je v malém parčíku žulový památník letců, který má připomínat spojenecké piloty bojující ve 2. světové válce. Památník odhalilo v roce 2000 město ve spolupráci s Klubem historie letectví.
V jiném článku o historické části Jindřichova Hradce jsem psal o zbytcích hradeb nad řekou Nežárkou. Tak další část hradeb si můžeme prohlédnout právě zde, táhnou se od nábřeží až k restauraci Střelnice. Celý prostor pod hradbami je upravený a slouží jako parkoviště. Za hradbami je velký prostor minoritského kláštera, který je obklopen parčíkem, do jehož části můžeme od nábřeží vstoupit. Je to hezké místo s terasovitými květinovými záhony a lavičkami ve stínu stromů. Samotný klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, to by bylo na dlouhé psaní, které si však každý může vyhledat a přečíst jinde. Napíšu jen, že tento velice starý kostel je možné si prohlédnout a prohlídka je velice zajímavá. Provádí se i komentované prohlídky, a to i noční. Každopádně se jedná o zajímavé místo, které ještě asi neodhalilo všechna svá tajemství. Píše se o souvislostech s řádem templářů.
Okruh pokračuje Kmentovou ulicí, kde je jednak prastará výklenková kaple, a naopak moderní kamenné sousoší, které jsem si nazval Lachtani v moři. Tak a končíme na stejném místě, odkud jsme vycházeli, kde bych chtěl ještě upozornit na zajímavou moderní kamennou sochu, z jedné strany připomínající ženský klín a z druhé ptačí pítko s psím čumákem. A můžeme vyrazit domů nebo si ještě třeba dát zmrzlinu, malý či větší gáblík, popřípadě to něčím i spláchnout, zkrátka to už záleží na každém individuálně.
Ant. Stára
odkaz vede na externí stránky www.ziveobce.cz
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | 29 | 30 | 31 |
1
|
2 | 3 |
4
|
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 |
15
|
16 | 17 |
18
|
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 |
29
|
30 | 1 |