KAMENICE NAD LIPOU

CYKLOVÝLET KAMENICE NAD LIPOU

Bez dlouhého úvodu – dnes pojedeme do Kamenice nad Lipou a uvidíte, že je zde mnoho zajímavého.

Již před Mirotínem je pastvina, na které jsou dva krásné staré duby, chybí již jen cedulky „Památný strom“. Samotný Mirotín je hezká poklidná vesnička plná zeleně a rybníčků s udržovanou kapličkou. Abychom se dále vyhnuli hlavní silnici, za Mirotínem odbočíme směrem na Chválkov, ovšem hned za křižovatkou zase doprava a lesní cestou dojedeme až na silnici, po které se dáme do Benešova. Tato malá vesnička na mne naopak působila dost neupraveným, bordeloidním dojmem (tento nový „odborný“ výraz jsem vymyslel právě zde). Neznačenou cestou se dáme kolem malého rybníčku „žabáčku“ přes les na Staré Hutě. Ocitneme se u dětského tábora, který však byl tentokrát zcela opuštěný.  Můžeme si zde chvíli odpočinout na lavičkách u rybníčku, který je přírodní památkou, např. jsou zde chráněné mihule, střevle, škeble, ale i třeba masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté a další. Když si dost užijeme žabího skřehotání, pojedeme po cyklotrase č.1184 kolem meandrujícího Huťského potoka, který je rovněž chráněným územím, a lze tudy dojet až do Kamenice, ale doporučuji u hájovny Hřeben zahnout vlevo a po pěkné asfaltové lesní cestě dojet až do Dráchova… a teď to přijde: 1,5 km dlouhá lipová alej vedoucí po horizontu, takže je odtud navíc krásný pohled na Kamenici i okolí. Dojedeme na Johanku a u 15 ha velkého Pecovského rybníka odbočíme na modrou značku, která nás dovede až do Kamenice na Lipou. Jedná se o naučnou stezku s informačními tabulemi.

Vyjedeme u Zámeckého rybníka, a když už jsme u zámku, tak se podíváme na nádvoří, kde můžeme navštívit expozici Uměleckoprůmyslového či Městského muzea nebo o prázdninách výstavu hraček „Hračkobraní“. Chloubou Kamenice je i zámecký park, kde kromě památné lípy asi z roku 1248 můžeme obdivovat další vzácné letité stromy. Součástí městské památkové zóny je náměstí s mnoha pěknými domy a parkem s funkční kašnou, která měla původně stát v Jihlavě. Druhá zajímavá kašna je na Husově náměstí u kostela. Zdejšího nejslavnějšího rodáka, hudebního skladatele Vítězslava Nováka připomíná jednak deska na domě čp. 55 a dále busta před zámkem. V dolní části náměstí je historická budova hotelu U Lípy a pivovar. Chátrající budovu s velkým úsilím a finančním nákladem zrekonstruoval a pivovar znovu slavnostně otevřel dne 28.10.2017 Milan Houška. Pivovar dosáhl v roce 2018 výstavu 17.000 hl a ukázal tak, že už se s ním musí na pivním trhu počítat. V rámci areálu je ještě minipivovar, který vaří různé pivní speciály. A jen tak mimochodem, Kamenice má pivovary tři, v ulici V Oboře vaří pan Kopačka několik druhů piva s názvem Kokeš, které zde můžeme ochutnat o víkendech.

Opustíme náměstí a zastavíme se u židovské synagogy (u autobusového nádraží), dále na stanici úzkokolejky, která si zachovala původní ráz z doby Rakouska - Uherska, ale bohužel při mé návštěvě procházela rekonstrukcí. Zajímavostí stanice je, že se zde dosud prodávají kartonové jízdenky (pamětníci vědí). Březovou alejí kolem montovny Edscha přijedeme pod kopec Bradlo a kolem 14 zastavení křížové cesty se dostaneme k ojedinělému lesnímu hřbitovu s kaplí sv. Máří Magdalény. Hřbitov je oplocen pouze z přední strany, zezadu je přístup zcela volný. Tudy ho také opustíme a pojedeme kousek směrem k hájovně Brádlo, kde se přes říčku Kamenici klene starý kamenný most. Být to jinde, už je zde cedulka „Technická památka“, avšak most není ani na mapě, a tak uniká pozornosti turistů. Proto jsem rád, že na něj mohu čtenáře upozornit.

Zajímavostí je v Kamenici určitě více, ale na chvíli opustíme město a vydáme se 1,5 km směrem na Antonku, kde je po levé straně zrekonstruovaný židovský hřbitov s pamětní deskou obětem holocaustu (to, že jsou židovské hřbitovy zarostlé břečťanem, je již takový kolorit, ale zde roste navíc borůvčí a plno zralých borůvek) a po pravé straně kousek od silnice zatopený lom Zámečník s nádherně čistou vodou, což využívají ke koupání nejen místní. Slyšel jsem zde ruštinu i angličtinu.

Na zpáteční cestě se opět vyhneme hlavní silnici a pojedeme přes Gabrielku směrem na Včelničku, na křižovatce v lese odbočíme vlevo směrem na Bozděchov, avšak hned na další odbočce se dáme doprava na neznačenou asfaltovou cestu, která nás povede lesem až k silnici H.Radouň-Světce. To, že skončil pelhřimovský okres, poznáme podle toho, že skončil krásný stále ještě skoro nový asfaltový povrch.

Popsaná cesta tam měřila 24 km, zpátky 16 km, je ale na každém, jak si ji upraví a co všechno ještě objede v Kamenici. 

Ant.Stára