KLENOVSKÉ LESY

CYKLOVÝLET KLENOVSKÉ LESY

Správný cyklista v podstatě nezná roční období, kdy by v garáži dával kolo na špalky nebo ho věšel na hřebík. Já ovšem jsem trochu pohodlnější, a když je mráz, sníh nebo prší, tak se mi moc jezdit nechce. Jestliže ale přijde víkend, kdy je trochu nad nulou a silnice sjízdná, tak mě to táhne ven na nějaký ten kratší výlet i v zimě taky. Pokud jste na tom stejně, tak doporučím jeden takový příjemný zimní okruh. Ovšem lze ho projet i jindy.

Hned na začátek se trochu zahřejeme stoupáním do Brčíku, ale pak zase pohodlně sjedeme do Lodhéřova. Zde si můžeme prohlédnout kostel sv. Petra a Pavla a též dvě vápencové sochy před kostelem – Jana Nepomuckého a Judy Tadeáše. Jsou z roku 1779 a stejně staré jsou i dvě lípy, které rostou vedle nich. Lípy jsou chráněné jako památné stromy stejně tak jako vedlejší javor klen.  Ke hřbitovu vede pěkné dlouhé kamenné schodiště nebo z každé strany pohodlnější cesta kolem hřbitovní zdi. Zeď je však již v horším stavu a z kapličky, která byla její součástí, je již jen ruina. Stejně tak je v havarijním stavu barokní fara, přičemž tak jako zeď s kapličku je státem chráněnou kulturní památkou.

Dále se vydáme směrem na Studnice, cestou se můžeme zastavit a rozhlédnout po kraji (Jindřichův Hradec a okolí). Projedeme kolem kruhu z kamenných menhirů (popsáno ve Zpravodaji červen 2019) a budeme stoupat po silnici lemované pěknými břízami. Bohužel ty, co stojí blízko silnice, jsou již očíslované, takže tady asi dlouho nebudou, aby do nich nenarazil nějaký opilý řidič. Na nejvyšším místě máme před sebou celý Lodhéřov s okolními kopci jako na dlani. Můžeme jet ještě kus po silnici lesem a pak u dřevěného kříže odbočit vlevo na Prokopský dvůr, ale já jsem naposledy odbočil dříve, přímo na vršku a to ke Klenovské myslivně, která bývala penzionem, ale v létě 2013 po zásahu bleskem vyhořela (zasahovali zde i naši hasiči). Dnes je opět krásně opravená, ale rakouský majitel si zde střeží své soukromí. Můžeme si však prohlédnout hezkou vedle stojící kapličku. Kdo má rád trochu pátrání, tak za myslivnou na vršku je tzv. pamětní kámen výsevu modřínového semene. Podařilo se mi ho najít. Jedná se o velký kámen, na němž jsou vytesány německé nápisy z roku 1880 doplněné textem Lesy ČR 2000.

I přes tuto zajížďku si ale Prokopský dvůr nemusíme nechat ujít, dojedeme sem lesní cestou. Je to pěkná zrekonstruovaná budova obehnaná zdí, přes kterou můžeme uprostřed dvora vidět 30 m vysokou památnou lípu. Dál se jede krásně po asfaltové lesní cestě (vede až ke státovce na Jindřichův Hradec), zastávku můžeme udělat pod turistickým přístřeškem u jedné z odboček nebo u malebné Klenovské hájovny se soustavou rybníčků nebo kdekoliv jen tak a zaposlouchat se zde do nádherného ticha Klenovských lesů, které tady všude panuje. Můžeme se zde i toulat jen tak soustavou pěkně sjízdných lesních cest a narazit na obrovské staré buky nebo místo se svatým obrázkem a kamennou lavičkou, či na nějakou studánku.

Po asfaltové cestě dojedeme až na státní silnici. Bohužel zde je většinou rušný provoz, ale ten nemusíme snášet dlouho. Aniž bychom jeli až na další asfaltovou odbočku, zahneme už po 1 km doprava a polní cestou kolem soustavy rybníčků a křížku se dvěma lipami přijedeme do Plasné. Poklidná vesnička, na návsi hezký rybník a kaple. Dále opět po asfaltové cestě mineme Velký řečický rybník (77 ha) a jsme v Klenově. Zde je asi největší památkou velká kaple sv. Jana Nepomuckého. Pokračujeme přes samotu Dolní mlýn do Pohoří. Zde je hezká kaplička mimo hlavní silnici.

Předposlední zastávku uděláme v Pluhově Žďáru, u bývalé středověké tvrze se zbytky vodního příkopu, později přestavěné na čtyřkřídlý zámek s dvorem uprostřed. Zámek od roku 1928 vlastnil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, v roce 1948 byl znárodněn a obec jej využívala k bytovým účelům. V roce 1992 byl navrácen rodině Benešových, kteří zámek postupně rekonstruují. K zámku přiléhají hospodářské budovy, ve kterých je v současné době penzion a restaurace. Poslední zastávku uděláme u zámku Červená  Lhota, který je krásný v kterémkoliv ročním období.

Vloni jsem projel tyto končiny dvakrát. V únoru a pak na Boží hod. O vánočním svátku jsem si totiž řekl, že se nebudu doma válet a celý den se cpát a aktivně něco pro sebe udělám. Nojo, jenže když si s sebou nevezmete ani svačinu a po takovém okruhu přijedete domů, tak pak stejně přijde na řadu lednička. Vždyť ale byl Boží hod, tak je to nakonec vlastně v pořádku. A aspoň člověku, když má v nohou asi tak 36 km, dobře chutná. Poznámka: Další fotografie naleznete na volny-cas/cyklovylety/.

Ant.Stára