Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Deštná
městoDeštná

KOLEM NEŽÁRKY – 1. ČÁST

Jarošov nad Nežárkou

Cyklovýlet kolem Nežárky – 1. část
(Zpravodaj Deštenska - únor 2021)

CYKLOVÝLET KOLEM NEŽÁRKY – 1. část

 

Již jsem zmínil svoji zálibu ve sjíždění řek. V mém případě samozřejmě ne na lodi, ale na kole. A jednu řeku tady nedaleko máme – Nežárku. Její tok měří 56 km, což není moc, jenže musíme se dostat nejdříve k jejímu počátku a pak zase od soutoku domů, takže najedeme trochu více a tudíž doporučuji si to rozložit pro pohodu na dva dny. Cesta je vhodná na léto, aby se dalo někde přespat, někde vykoupat a také si dát nějaké to pivko cestou. Samozřejmě se budeme snažit jet mimo frekventované silnice, a když to půjde, tak mimo silnice úplně.

Z Deštné se vydáme do Lodhéřova, kde na návsi projedeme pod kostelem a po červené značce se dostaneme až do Dolní Radouně a zde proti Dolnímu návesnímu rybníku odbočíme vlevo a po asfaltové cestě kolem vlakové zastávky dojedeme až do Jarošova nad Nežárkou (17 km). A právě zde soutokem říček Kamenice a Žirovnice začíná řeka Nežárka. Předtím si ještě můžeme udělat krátkou zajížďku k opravdu pěknému kamennému mostu přes Žirovnici. Potom pojedeme po cyklostezce přes Kruplov, kde je pěkný jez i s rybím přechodem, do Rodvínova, kde se určitě musíme zastavit u památného dubu u statku čp.12 (výška 34 m, obvod 530 cm, stáří údajně přes 700 let) a dřevěné zvonice. Po cyklostezce pokračujeme hezkou krajinou až do Jindřichova Hradce. Jak přejet město, vyhnout se centru a jet co nejblíže Nežárce? Kousek po staré silnici, souběžné s výpadovkou na Jarošov, od kruhového objezdu raději po chodníku kolem autobusového nádraží a na Zbuzanech pod gymnázium a už zase jedeme kolem Nežárky a ještě k tomu po cyklostezce s výhledem na muzeum a zámek, ulicemi Pod Hradem a Mlýnskou a už jsme u Líšného dvora, kde najedeme na klidnou cyklotrasu, která nás povede kolem řeky přes Horní Žďár (hezký jez a netradiční zvonička), Dolní Žďár (jez a kaple sv. Terezie) a Horní Lhotu (jez, pomník k založení obce  v roce 1340) až do Lásenice. Poslední úsek se oklikou vzdaluje od řeky, proto si trasu zkrátíme po užší cestičce.

Z Lásenice jsem si to dále naplánoval po levém břehu po žluté turistické značce. Na mapě to vypadalo naprosto nezáludně - cestička kolem řeky. Říkal jsem si, to budou výhledy, navíc samé jezy a mlýny, které také budou stát za zhlédnutí. Jenže realita byla jiná. Pokud se ještě člověk prodíral po nepříliš vyšlapané cestičce kopřivami, za kterými tak nějak tušil řeku, kterou však ani neviděl, tak to ještě šlo, horší byl úsek, kdy se úzká cestička zdvihla do lesního úbočí, kde musel člověk kolo vést, pokud se vedle něho vešel, přenášet ho přes padlé stromy a stržené části cesty. Jezy a mlýny někde hluboko dole, a pokud se přeci nějakou cestičkou k nim dalo odbočit, tak závora, zákaz, soukromý majetek. Takže tuto cestu běžným cykloturistům nedoporučuji. Určitě by bylo bývalo lepší se z Lásenice do Stráže nad Nežárkou dostat po druhém břehu po cyklotrase „Nežárka“. Sice vede dále od řeky, takže vidíte, resp. nevidíte z Nežárky stejně, ale předpokládám, že bude sjízdnější.

Ve Stráži nad Nežárkou se chvíli zastavíme. Jednak jsou zde nějaké zajímavosti a jednak zde také najdeme několik možností občerstvení, což byl na dosavadní cestě zatím vcelku problém. Asi největší památkou ve městě je zámek, který po válce dlouhá léta sloužil jako Ústav sociální péče, od roku 2002 je v soukromém vlastnictví. Zámek vlastnila svého času i operní pěvkyně Ema Destinnová, které se zde věnuje stálá expozice. Před zámkem je její pomník a náměstí nese také její jméno. O prázdninách je možné si zámek prohlédnout, vstup je samozřejmě zpoplatněný. Zdarma se nedostanete ani do parku. Na náměstí jsou dvě kašny a zajímavá budova radnice. Trochu stranou je židovský hřbitov. Z tohoto směru proudily skupinky cyklistů, což mi připadalo divné, ale jen do té doby, než jsem si uvědomil, že nedaleko je zatopená pískovna, vhodná ke koupání. A tak jsem se v parném počasí vetřel mezi ty spousty lidí, které se zde snažily ochladit.

Potom přes les, najet znovu na cyklostezku „Nežárka“ a jsme u jezu Šimanov. A zde nápis Pivovar Šimanov. To je sice trochu přehnané, protože to jsou zatím jen plány, ale vlastní pivo zde mají. Majitel areálu a současně sládek ho vaří v pivovaru Žumberk. Takovou raritou je zde pivo s řasou chlorellou. To jsem ještě nepil, tak co bych neudělal pro své zdraví, že? No ale nenadchlo. Vrátil jsem se k tradiční desítce a jedenáctce. Vyšel čas i na popovídání s majitelem o jeho pivovarských plánech. Jinak žádný strach, další cesta byla už krátká a stranou veškerého provozu. Mineme soutok Nežárky s Novou řekou, což je geniální spojnice s řekou Lužnicí. Bohužel soutok je skrytý nejen za kopřivami, ale i za elektrickými ohradníky zdejších pastvin. Takže už v poklidu dojedeme k jezu Jemčina, kde je kemp a za 200 Kč na osobu se zde ubytujeme v prostorné chatičce. Kdo nechce s sebou tahat jídlo, je zde i jídelna. Výběr jídla je omezený, ale hladového uspokojí. No a po posezení na terase s výhledem na řeku u občerstvení se půjdeme vyspat na další den.

 

(pokračování příště)  Ant. Stára

Datum vložení: 31. 1. 2021 20:56
Datum poslední aktualizace: 27. 1. 2022 19:12
Autor: Správce Webu

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jedeme Spolu

Jedeme spolu

Svoz odpadu a jiné životní situace

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mohlo by Vás zajímat