Navigace

Obsah

Lžín - Přehořov - Hrušova Lhota

Typ: ostatní
Hrušova Lhota(Zpravodaj Deštenska listopad 2020)

LŽÍN, PŘEHOŘOV, HRUŠOVA LHOTA

 

Většinou tady čtenáře tahám na celodenní výlety se spoustou kilometrů, tak si jednou uděláme výlet kratší, který se dá pohodlně stihnout za odpoledne a přitom vidět dost zajímavého.

Pojedeme přes Červenou Lhotu a Dírnou a zastavíme se ve Lžíně. Jednak je zde hezká kaplička, někdo zná také lihovar, ale především zde stojí zámek z poloviny 18. století, kdy patřil k vyšebrodskému klášteru. Původně barokní stavba byla později přestavěná v novorenesančním stylu. Po znárodnění v roce 1948 zámek sloužil jako dětský domov a později jej využívalo táborské muzeum jako depozitář a podle toho, co jsem se dále dočetl, tak zatímco do údržby investováno nebylo, tak naopak interiéry byly ještě zničeny. Potom přišla sametová revoluce a zámek dál postupně chátral. V současné době má zámek dvě rakouské spolumajitelky a od roku 2005 prochází neustálou rekonstrukcí a bude sloužit jako rodinné sídlo.

Nevím, jestli jste si někdy všimli, když pojedete ze Lžína na Přehořov, tak po levé straně u lesíka je malé chráněné území. Jedná se o bývalou pískovnu, které se dostalo ochrany hlavně kvůli hnízdišti břehule říční, která patří mezi vlaštovky a současně mezi ohrožené druhy ptáků. Právě vysoké strmé stěny pískovny byly ideální pro budování hnízdních nor. Píšu byly, vyrazil jsem totiž v květnu, kdy by už břehule měly hnízdit, foťák připravený a kde nic tu nic. Potom jsem si všiml malé cedulky u velké informační tabule, že od roku 2018 vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám zde již břehule nehnízdí. Viděl jsem, že skutečně stěna pískovny se sesouvá a hnízda se ničí. Sousední pole je obděláváno až těsně k okraji pískovny, což asi působilo také dost rušivě. Ale stejně stojí za to pískovnu vidět, pár otvorů se zde ještě zachovalo a žije zde ještě celá řada jiných chráněných živočichů.

Další mojí zastávkou byl Přehořov. Já jsem Přehořov dříve nějak neznal, ležel mimo mé cesty, ale v poslední době, když jsem tudy projížděl, jsem si vždy všiml dvou sloupů, jakoby brány a za nimi začínající aleje, tak jsem to chtěl prozkoumat. A skutečně nejen dlouhá lipová alej, ale zbytky celého anglického parku. A tak jsem se dozvěděl, že zde byl kdysi rozsáhlý zámek s parkem a skleníkem, který byl jako dokonale zdevastovaný koncem minulého století zbořen. Takže to někteří čtenáři určitě pamatují, mně to nějak uniklo. O něco později byly zbořeny i hospodářské budovy, z nich se ještě dochovaly velké sklepy, do kterých je možné se od silnice podívat. Stejně tak se v Přehořově nedochoval bývalý pivovar, ani židovské ghetto. Proti vchodu do parku je ještě pozůstatek lipové aleje. Tudy se po 200 m dostaneme k hezkému kostelu sv. Anny. Když se z vesnice dáme po žluté turistické značce směr Lžín a odbočíme na okraji lesa doprava, tak se po 500 m dostaneme k starému židovskému hřbitovu, který má pro mě řadu zajímavostí. Nejen, že leží hodně stranou v lese, ale zatímco jinde narážíme na vysokou zeď a mnohdy je problém se na hřbitov dostat, tak zde jsou již jen zbytky zdi. Na jiných židovských hřbitovech všude přítomný břečťan zde nahrazuje brčál barvínek a uprostřed hřbitova je tůňka a sousoší s uraženou hlavou. Zatímco jinde kromě hebrejských nápisů převažuje němčina, tak zde je hodně náhrobků českých. A pokud by někoho zajímalo, kde odpočívá Král Šalamoun nebo Frankenstein, tak vězte, že jejich náhrobky jsou k vidění právě tady.

A teď přijde to, na co jsem se nejvíc těšil – vesnička Hrušova Lhota, kterou jsem znal do té doby jen jako tečku na mapě. Něco podobného jako Rosička nebo Mostečný, prostě sem vede silnice a zde končí. A zklamaný jsem rozhodně nebyl. Nádherná vesnička s cca 50 stálými obyvateli, náves se soustavou rybníků, kapličkou a řadou starých, ale udržovaných domů a všude překvapivě nové asfaltové cesty. A především klid, který objevili hlavně chalupáři. A pak je zde také několik starých kamenných křížů, což mě vůbec na této cestě zaujalo. Zatímco v okolí Deštné vídáme křížky menší, převážně litinové, tak od Dírné člověk potkává naopak opravdu masivní kamenné kříže. Z Hrušovy Lhoty se polní cestou (pěkný výhled na Choustník) dostaneme do Třebějic. Před Třebějicemi je zajímavá obora Rokle, kde můžeme při troše štěstí zahlédnout daňky. Nad oborou je výklenková kaplička a přímo v Třebějicích kromě několika zajímavých venkovských domů a romantického návesního rybníku je kaple sv. Jana Nepomuckého. No a z Třebějic si vyšlápneme kopec a pak už frčíme do Dírné, kde se nezapomeneme stavit u legendy Marcilise, který zde již od roku 1992 točí stále jednu značku piva a to Budvar. Takže tento starší pán a ten Budvar, to jsou takové dvě jistoty. Mimochodem, věděli jste, že tento dům byl kdysi klášterem?

A potom už jen dojedeme do Deštné a máme za sebou asi 36 km. Vybral jsem pár nejzajímavějších fotografií. Další najdete na internetových stránkách Města Deštné v rubrice Volný čas - Cyklovýlety. Naleznete zde též všechny dosavadní výlety od července 2018. 

Ant. Stára


Vytvořeno: 27. 10. 2020
Poslední aktualizace: 6. 11. 2020 10:36
Autor: Správce Webu