NAUČNÁ STEZKA LESY A RYBNÍKY ŘEČICKA

NAUČNÁ STEZKA LESY A RYBNÍKY ŘEČICKA

V minulém čísle Zpravodaje jsem psal o Kardašově Řečice a zmínil jsem se, že na náměstí J. Hrubého začíná naučná stezka Lesy a rybníky Řečicka. Jelikož vede místy, která mám moc rád, tak jsem si řekl, což takhle jednou nic nevymýšlet a nechat se vést a sám se něčemu přiučit. Stezka sice vede místy, která mám projetá a o kterých jsem i psal, ale těch cest je zde tolik, že se jistě najde něco nového a zajímavého. A skutečně jsem nelitoval. Stezka dlouhá 26 km je doplněná 18 informačními tabulemi a provádí nás po ní hejtman jindřichohradeckého panství z doby renesance Jan Šťastný Pušperský z Pleší. Přiznám se, že to jméno mi nic neříkalo, ale jak jsem pokračoval od jedné cedule ke druhé, tak jsem došel k závěru, že nikdo jiný nás tímto krajem ani provázet nemohl.

Z náměstí se dáme Polákovou ulicí a zastavíme se u cedule Židé v Kardašově Řečici. Toto místo s původním názvem Obecnice se stalo ghettem nazývaným Židovina a stávala zde i synagoga. Pokračujeme dál Hradní ulicí až do míst, kde stával Řečický hrad, který byl vystavěn trochu zvláštně dále od již existujícího města. Definitivně zanikl za husitských válek. Po krátké jízdě polní cestou se ponoříme do lesa, zvaného Babka, který vznikl na původních močálech. Další zastávka je u rybníka Popelov (12 ha), který naopak vznikl na místě po vypálení vegetace (popel – Popelov) a od něhož vede i po 500 letech funkční 6 km dlouhá stoka, sloužící k napájení dalších rybníků. Kromě toho je rybník využíván ke sportovnímu rybolovu. U rybníka býval mlýn a Cikarský dvůr. Na dalším zastavení Slavíček se dozvíme, že Jan Šťastný Pušperský byl předchůdcem Jakuba Krčína, a že mezi Kardašovou Řečicí a řekou Nežárkou v místech původních močálů a pralesů v 16. století vybudoval jednu z nejdůmyslnějších rybničních soustav v tehdejším Českém království (50 rybníků s celkovou plochou 650 ha) doplněnou pastvinami a hospodářsky využívanými lesy.

Dojedeme až k rybníku Holná, který je se svými 245 ha největším rybníkem na Jindřichohradecku. Původní rybník byl mnohem menší a starou hráz můžeme vidět pod tou, po které nyní jedeme. V rybníku je ostrůvek Naxos, přírodní biosférická rezervace. Od Holné pojedeme Evženovým údolím (název po hraběti Eugenu Černínovi) Vydýmačskou cestou. Všechny lesní cesty zde mají své jméno a protkávají území o rozloze 2.000 ha až k Jemčině. Jedná se o 33 rovnoběžných a 22 příčných cest, které sloužily k jelením štvanicím pro vrchnost z celého Českého království. V dolní části Evženova údolí u rybníka Vydýmač je nejen známá restaurace Pecák (nyní v covidové době bez jediného turisty), ale především Černínská lesní kaple z roku 1898. Odtud pokračujeme po žluté turistické značce, ale neděláme oblouk až k řece Nežárce, naučná stezka cestu zkracuje, aby nás dovedla k místu, kde hejtman Pušperský vyměřil 60 ha rybník Karštejn, který se však potýkal s problémem prosakující hráze, postavené z místní písčité zeminy, a také nedostatkem vody. Po 300 letech byla hráz prokopána a rybník zalesněn. Opět navážeme na žlutou značku a posléze na asfaltovou cestu a míjíme dva prastaré, již dosti proschlé duby s obvodem kmenů 6 m a druhý dokonce přes 7 m. Duby zde nacházíme na hrázích všech rybníků, vysazovaly se pro svůj mohutný kořenový systém ke zpevňování hrází.

Dál vede stezka kolem Malého a Velkého závistivého rybníka (rovněž dílo hejtmana Pušperského). Pod Velkým Závistivým bývala skelná huť s vývozem užitkového skla do Turecka. Po ztrátě odbytu byla přebudována na šindelnu, dnes se jedná o rekreační objekt. Když potom na další lesní křižovatce odbočíme vlevo, dojedeme až k jezu Metel, oblíbené zastávce vodáků a cyklistů, pojmenované po mlynářském rodu Metelů. Vodní mlýn byl dříve napájen z řeky Včelnice, ano, tak se Nežárka dříve jmenovala. Od Metelu dojedeme k Novoplešskému rybníku (40 ha), rovněž napájenému z Popelova. Zde vede stezka celý 1 km těsně kolem rybníka a můžeme obdivovat nejen staré mohutné duby, ale i množství vodních ptáků. Dále kolem rybníka Drápal a u stejnojmenné samoty odbočíme vpravo a sjedeme do Řehořinek, osadě vzniklé v 17. století a pojmenované po hradeckém regentu Řehoři Auftieferovi. Původně zde byla pouze cihelna, osídlení přibývalo později. Dnes zde žije pouze 50 trvalých obyvatel. Předposlední zastávka naučné stezky je u lesní školky Cikar, která vznikla v roce 1973 a nyní ji vlastní firma Wotan Forest, která na ploše 12 ha produkuje ročně 2 mil. kusů sazenic lesních stromků. A zastavíme se ještě u rybníka Velká Ochoz (19 ha), odkud je již jen kousek k začátku i cíli dnešní cesty. Tedy pardon, my Deštňáci musíme přidat ještě 12 km, abychom se vrátili domů. Cesta je ale po rovině, takže uběhne velmi rychle.

Ant. Stára