Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Deštná
městoDeštná

NOVÁ VČELNICE

Pamětní deska R. Hrušínskému

Cyklovýlet Nová Včelnice
(Zpravodaj Deštenska - květen 2019)

CYKLOVÝLET NOVÁ VČELNICE

 

Posledně, když jsme projížděli Novou Včelnicí, tak jsem psal, že se sem ještě musíme vrátit. A sliby se mají plnit. Navíc minule byl výlet delší, tak tentokrát si trochu odpočineme. No jo, někdo ale řekne: Nová Včelnice? Horní Radouň, Dívčí Kopy a jsme tam. Co je to za výlet? Tak strohé to tedy nebude. Já sám nerad jezdím stejnou nebo jednoduchou cestou, takže vždycky se snažím přidat něco zajímavého.

Ze Světců vyšlapeme jen kousek kopce směr H. Radouň a po vjezdu do lesa odbočíme vlevo na svážnici (po které lze dojet až do Kamenice) a po 300 m u samoty U Dymáků odbočíme vpravo na lesní cestu, která postupně přejde v polní cestu a dojedeme až na samotu s krásným názvem Kukanda. Chvíli se zastavíme a pokocháme výhledem a nádherným tichem. Pak projedeme dvě romantické vesničky, Nový a Starý Bozděchov, kolem Bozděchovské samoty, lesem kolem několika rybníků a dostaneme se až do Vlčetínce, kde u domu čp. 12 jsou dva chráněné památné stromy – lípa a olše. V Dívčích Kopách odbočíme na cyklotrasu, po které vyjedeme na kopec Kostelík, ze kterého je hezký výhled do okolí, Nová Včelnice jak na dlani a také zde stojí vysoký telekomunikační stožár, dominanta okolí. Po cyklotrase dojedeme přes Žďár s pěknou kaplí do cíle dnešní cesty – města Nové Včelnice.

Můžeme jet kolem kaple sv. Jana Nepomuckého nebo na začátku města před zahrádkářskou kolonií odbočit vlevo, hezkou alejí a kolem rybníka Pasecký přijet až do centra, kde si všimneme pomníku Bedřicha Smetany a morového sloupu se sochou Panny Marie. Občerstvit se můžeme v hotelu Jelen. Když poté pokračujeme ulicí Bedřicha Smetany, tak proti zámku uvidíme na domu čp. 44 pamětní desku herce Rudolfa Hrušínského, který se zde narodil. Asi největší památkou a současně ostudou města je zámek, který byl v roce 1945 zestátněn a sloužil jako kanceláře MNV, byty a provozovny. Od té doby tak zchátral, že i když v roce 1990 započalo město s opravou, brzy došly peníze a potom se stále jen hledal kupec. Do toho ještě část poničil požár. Nyní je vlastníkem celého areálu společnost pana Trusky z Hodonína, který jedná s památkáři o úpravách na domov seniorů. Od zámku si můžeme udělat ještě 800 m dlouhou zajížďku k židovskému hřbitovu, který je kulturní památkou ČR. Přístupný je však pouze po telefonické dohodě.

Proč se Nové Včelnici říká Etynk, proč má město ve znaku černou madonu, kolik má obyvatel, od kdy je městem a další údaje z historie, to se mi sem všechno nevejde, to si každý vyhledá např. na www.vcelnice.cz. Kdo čte mé články pravidelně, tak si všiml, že kapličky v článku už byly, památný strom i židovský hřbitov taky, ale nebyl ještě pivovar. No jo, ale kde vzít ve Včelnici pivovar? Budete se divit, ale i zde se vaří pivo. Nejde sice o komerční pivovar, ale našel jsem zde domovarníka, bývalého brankáře, proto se jeho pivo (hrncovar) jmenuje Poušťák. Pivo nelze prodávat, je pouze pro vlastní potřebu a přátele a chutná dobře.

Abychom se nevraceli stejnou cestou, jako jsme přijeli, pojedeme kolem nádraží, kde staví jindřichohradecká úzkokolejná dráha, do vesničky Karlov, kam se člověk moc často nepodívá (já jsem zde byl poprvé). Koukal jsem, autobus sem jede jen jeden za den a to jen z Nové Včelnice. Také podle espézetek tu je již většina chalupářů (chalupy jsou zde pěkné). Dojedeme až do Kostelní Radouně, kde jsem zažil velké překvapení. Když pojedete směrem na Okrouhlou Radouň, ne však po hlavní silnici, ale po místní komunikaci kolem potoka, tak přibližně proti čp. 122 je zahrada plná voliér, kde uvidíte různé druhy ptactva, zaujaly mě zejména všelijaké pestrobarevné kachny a elegantní černé labutě.

Když je člověk v některé z Radouní, tak musí dříve či později řešit problém, jak se přes ty kopce před sebou dostat do Deštné. Tentokrát to ale nebylo tak strašné – alejí památných ovocných stromů (ptačí třešně, plané hrušně a jabloň lesní) projedeme mezi těmi nejvyššími kopci až na konec Lodhéřova u odbočky na Najdek a nepojedeme přeci po silnici, ale výlet dokončíme cestou přes Najdek, kde za bývalou drůbežárnou je nádherná louka s remízky, člověk si tu připadá jak na horách. Kolem další trochu podmáčené louky vede stará, již nepoužívaná cesta, na jejímž konci se napojíme na cestu vedoucí od Čihadla a vyjedeme u křížku u vodárny, no a už jen sjedeme z kopce domů.

Celý tento popsaný výlet měřil 36 km, takže se dá stihnout i s občerstvením za odpoledne. Ant. Stára

Datum vložení: 5. 6. 2019 13:37
Datum poslední aktualizace: 27. 1. 2022 19:15
Autor: Správce Webu

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jedeme Spolu

Jedeme spolu

Svoz odpadu a jiné životní situace

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mohlo by Vás zajímat