Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Deštná
městoDeštná

RATMÍROVSKÝ RYBNÍK A JINDŘIŠSKÉ ÚDOLÍ

Barokní kamenný most v Jindřiši

Cyklovýlet Ratmírovský rybník a Jindřišské údolí
(Zpravodaj Deštenska - září 2020)

CYKLOVÝLET RATMÍROVSKÝ RYBNÍK A JINDŘIŠSKÉ ÚDOLÍ

 

Je zde sice konec prázdnin, ale slunné dny ještě určitě nekončí, tak jsem si řekl, že by to chtělo pár tipů na výlet někam k vodě. A cestou snad i něco zajímavého uvidíme.

Pojedeme do Jindřichova Hradce a potom na Otín. A jelikož jsem na Otín nechtěl jet po silnici, tak jsem si všiml, že když pojedu Denisovou ulicí kolem Vajgaru, červená turistická značka zde pokračuje Jindrovou naučnou stezkou a tím se vyhnu silnicím. Stezka nezačala nejlépe a pokračovala ještě hůř. Říkal jsem si, že ten Jindra neměl rozum, prodírat se kopřivami a po dešti se brodit ještě blátem. Navíc ač naučná stezka, moc lidí zřejmě po vědění neprahne a tudíž všichni místní komáři už netrpělivě čekali na mě. Ale vytrval jsem, močál přešel v louku a ta v les a tudy už to šlo. Brzy jsem se dostal na Bobelovku a odtud kolem bývalé Jitky Otín až do starého Otína a pořád po cyklotrase číslo 1241 do Hrutkova. Je to pěkné stoupání, zdejší vrchol Lískovec má 562 m. Je z něho ale hezký výhled na Jindřichův Hradec.

Hrutkov je vesnická památková zóna, středověké sídlo s oválnou návsí, kde je několik rybníčků a kolem nich klasické venkovské usedlosti, novogotická kaple a menší výklenková kaplička. Usedlosti jsou vesměs udržované s pěknými fasádami, některé ale teprve čekají, až je koupí nějaký chalupář a zastaví jejich chátrání. Kousek za vesnicí je rybník Tereza, kde je nejen možnost koupání a sportovního rybolovu, ale majitel Ing. Strachota zde nabízí i občerstvení a celou řadu vodních atrakcí (wakeboarding na vleku, motorový wakesurf, paddleboard).

Dále pokračujeme po cyklotrase číslo 1242 kolem rybníka Lihovar až do Hospříze, kde je zajímavý pomník: Na památku znovuosídlení Hospříze českými lidmi. Cyklotrasa vede dále hezkou krajinou do mírného kopce po málo frekventované, dlouho neopravované silnici plné výmolů, až zkřížíme červenou turistickou značku a po ní dojedeme k Ratmírovskému rybníku. Kvalita vody, ani samotný přístup do ní mě však nelákaly a také ani nikdo jiný ve vodě nebyl. Přitom je to zde hodně turistické místo, ale lidé raději vysedávali u svých chat a na terase hospody. Snědl jsem tedy svůj svačinooběd, projel se kolem břehu, u penzionu Ratmírák jsem se otočil a přemýšlel, jak dál, protože po červené značce se cesta zdvíhala přes kořeny stromů do lesa a navíc se jednalo o druhý konec Jindrovy NS a s Jindrou už jsem měl špatné zkušenosti. Tak vyhrála pohodlnost a jel jsem po zbrusu nové asfaltce, dvakrát jsem přejel úzkokolejku a byl jsem v Blažejově.

V Blažejově jsem si řekl, že trochu té kultury dát musím, a tak jsem na Jindrovu stezku najel a po chvíli jsem stoupal na Vítkův hrádek (pěšky). Hrady se stavěly vesměs na kopcích a to proto, aby se nepříteli hůře dobývaly a na druhou stranu, aby ten blížící se nepřítel byl již zdálky vidět. První důvod byl vesměs marný, soudě podle množství zřícenin u nás. Takže v případě stavby nových hradů bych s ohledem na turisty doporučoval je stavět na rovině. A druhý důvod? Možná tehdy výhled byl, ale v dnešní době jsou kopce se zříceninami vesměs zarostlé stromy, takže s výhledem to má turista špatné. Snad jen „díky“ kůrovci se to leckde mění. To je i případ Vítkova hrádku – kůrovec vzal kopec šmahem a z hrádku zbylo jen pár kousků zdí, navíc postupně zarůstajících vegetací. Ale teď vážně: rozhodně stojí za to sem vylézt, je to kus historie Jindřichohradecka a jeden z nejstarších českých šlechtických hradů – založen v 1. pol. 13. století.

Od Vítkova hrádku doporučuji pokračovat Jindřišským údolím podél toku Hamerského potoka. Tedy opět po Jindrově naučné stezce. Ano, kus cesty jsou opět kameny, kořeny a bláto, ale přesto doporučuji tuto stezku využít a třeba i kolo část cesty vést a prohlížet si potok plný balvanů a peřejí, meandrující romantickým údolím se strmými, skalnatými břehy. Jedná se o chráněné území s množstvím vzácných živočichů a rostlin. Postupně se cesta narovná a kolem mlýnského náhonu místy tesaného ve skále dojedeme do Jindřiše, kde se můžeme najíst i napojit, prohlédnout si kapli Nanebevzetí Panny Marie, smírčí kříž ze 16. století a zejména kamenný dvouobloukový barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého (technická památka, stále funkční). A samozřejmě zajedeme na pískovnu, kde to opravdu stojí za to se vykoupat. Na cestě do Jindřichova Hradce (tentokrát už raději po silnici bez nějakých experimentů) sotva přejedeme zase úzkokolejku, uděláme ještě poslední zastávku, odbočíme vpravo a po pár metrech uvidíme zajímavou stavbu - 521 m dlouhou a 4 m vysokou kamennou zeď z roku 1897, která chránila železniční trať před šrapnely z blízké střelnice. Potom už jen cesta domů do Deštné. Navštívili jsme tři místa na koupání, tak snad si vyberete. Výlet měří asi 62-65 km.

Ant. Stára

Datum vložení: 21. 8. 2020 7:09
Datum poslední aktualizace: 27. 1. 2022 19:16
Autor: Správce Webu

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Jedeme Spolu

Jedeme spolu

Svoz odpadu a jiné životní situace

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
12 13 14 15
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mohlo by Vás zajímat