ZOO VĚTROVY, OBORA A ŽELEČ

CYKLOVÝLET - ZOO VĚTROVY, OBORA A ŽELEČ

Tento článek je vzpomínkou na loňské léto a zároveň tipem na výlet na léto letošní. A k létu patří třeba i zoologická zahrada anebo rozhledna a rozhodně koupání a nějaké to dobré pivo. Tak to všechno spojíme dohromady.

Do Plané nad Lužnicí cestu popisovat nemusím, sem si cestu najde každý. V Plané přejedeme most přes řeku Lužnici a pojedeme po cyklotrase č. 1173 (současně je to turistická žlutá značka). Ze zástavby vjedeme do lesa až se úplně přiblížíme Lužnici a pojedeme podle jejího klidně plynoucího toku. Za rozcestníkem Nové Město-Ústí přejedeme na druhý břeh, projedeme trochu děsivým panelákovým sídlištěm, pak kolem sportovního areálu a za ním opustíme cyklotrasu a žlutou značku, odbočíme vlevo na most a za řekou přes osadu Buriánka vystoupáme na kopec, spíše kopeček, Babí hora (446 m), na kterém stojí na okraji lesa rozhledna Babina. I když se jedná jen o 9 m vysokou dřevěnou rozhlednu s plošinou ve výšce pouhých 6 m, nabízí po zdolání 20 schodů úžasný výhled na celé město Tábor. Pokud to dále nechceme nějak složitě objíždět, tak odsud si to namíříme polní, nebo spíše luční cestou přes Dolejšův dvůr a dostaneme se na silnici, vedoucí do Větrov.

 A Větrovy, to je samozřejmě zoologická zahrada. Podle mne má ohromný potenciál. Velká plocha samotné zahrady i velká možnost pro parkování návštěvníků. Vím však, že se potácela s velkými finančními problémy a covid, resp. vládní opatření, jejímu rozvoji taky nepřispěly. Takže parkoviště je nezpevněné, u vchodu nedostanete ani vstupenku, chybí toalety a řada klecí zeje prázdnotou. Přesto je zde velké množství zvířat, řekl bych, že ty „základní“ všechny. To, co je dobré pro zvířata, tj. velké výběhy a tím pádem klid, je někdy ale trochu problém pro návštěvníka. Přečtete si ceduli „velbloud“, ale ve výběhu ho ani neuvidíte. Podobné to bylo se zubrem. Asi nebyli zrovna na návštěvníky zvědaví. Ale ostatní zvířata, lvi, tygr, pštrosi, medvědi atd., o malých ani nemluvě, si můžete prohlédnout důkladně. Perfektní byla třeba stáda jelenů, daňků nebo mé oblíbené surikaty (dočtete se však, že tato roztomilá zvířátka jsou pěkné potvory). Jelikož byl čas oběda a je zde také restaurace, využil jsem tuto možnost, kterou však vám nedoporučuji. Jídla skutečně, alespoň co do přípravy a chuti, pro nenáročného strávníka (cenově to bylo ovšem jiné). Obsluha dosti mdlá, takže objednané pivo jsem ani nedostal, čehož jsem nakonec ale nelitoval, aspoň jsem ušetřil, protože desítka gambrinus za 40 Kč, to mi přišlo příliš. Takže pokud vám to vyjde časově, vydržte s obědem do Želče, kde inzerují domácí kuchyni, a když jsem potom jel kolem, tak to skutečně vonělo na dálku (vonělo, ne že byl cítit přepálený omastek). Při dalších návštěvách těchto míst jsem dělal zastávku na jídlo už tady.

Přímo ve Větrovech na kopci zvaném Hýlačka stála dlouhá léta stejnojmenná dřevěná rozhledna, kterou postavil Klub českých turistů v roce 1920 nákladem 45.000 Kč. Rozhledna však na Nový rok 2012 kompletně shořela. Po nemalých problémech s financováním, veškerým „papírováním“ a nakonec i s výběrovým řízením se po třech letech podařilo dne 1.8.2015 slavnostně otevřít novou moderní ocelovou rozhlednu, která stála 7,8 mil. Kč. Když po 136 schodech vystoupáte na plošinu ve výšce 25 m, nabídne se vám pěkný rozhled po okolí. Samozřejmě je odsud vidět i panorama Novohradských hor a ve výhledu nechybí ani chladící věže jaderné elektrárny Temelín.

Dál pojedeme přes Lom a Maršov a zastavíme se ve vesničce Obora, kde zemědělská rodina Novákových vybudovala v roce 2015 minipivovar. V jeho bezprostřední blízkosti mají vlastní chmelnici, což je unikát mezi pivovary, ale také vlastně i pro jihočeský kraj vůbec. Piva zde mají zvláštní názvy jako Ježibaba, Žitohola nebo Srpěna a jsou dobrá, takže venkovní posezení je stále obležené. Vaří zde i piva se zajímavými příchutěmi – jahodové nebo malinové kyseláče. Ta jsem však nezkoušel.

Dál pojedeme přes již zmíněnou Želeč, kde je v přízemí budovy bývalého špejcharu muzeum zemědělské techniky. První patro slouží pro obrazové výstavy. Doporučuji před návštěvou si na internetu ověřit otevírací dobu, protože já jsem se nějak nestrefil. Ale i samotná 200 let stará budova, která prošla rekonstrukcí, stála za podívanou. Kromě jiného je v Želči ještě pěkná kaple a budova bývalého pivovaru. Po cyklotrase č. 1171 přes Třebiště a Skalici sjedeme až k řece Lužnici, za mostem a autokempem Pohoda je přírodní koupaliště Roudná a to je skutečně příjemné osvěžení, travnaté břehy, písčité dno a teplá, poměrně čistá voda. Stejnou cyklotrasou pokračujeme dál přes Janov a Myslkovice a ejhle, my jsme v Brandlíně a kupodivu zde je pivovar Kuna a sympatický sládek, který se jmenuje Mládek, no tak to chce ještě jedno pivko na zbytek cesty, přece jen je léto, je třeba dodržovat pitný režim, no znáte to, ne? Před námi jsou pak už jen Tučapy a já osobně pro návrat volím cestu přes Katov, po krásné asfaltce bez provozu do Záluží (hezký pohled na Budislavskou horu a Choustník), přes kopec do Chotěmic, vyšplhat se na Nový Dvůr a pak už jen frčet z vršku domů a máme za sebou pěkný výlet dlouhý asi 70 km.

 Ant.Stára