Navigace

Obsah

Proč je deštenský kostel zasvěcen patronovi s neobvyklým jménem sv. Otton? 

Typ: ostatní
Proč je deštenský kostel zasvěcen patronovi s neobvyklým jménem sv. Otton? 

Proč je deštenský kostel zasvěcen patronovi s neobvyklým jménem sv. Otton? 

(Zpravodaj Deštenska – květen 2018)

U nás v Deštné je jediný kostel v Čechách, který je zasvěcený bamberskému biskupovi Ottonovi. Byl postaven řádem německých rytířů již ve 13. století a z původního pozdně románského jádra se do dnešní doby dochoval portál a sloup u vítězného oblouku.

Založení a zasvěcení, původně zřejmě dřevěného kostela, spadá do období před 1. polovinou 13. století. Založení je pravděpodobně spjato s německými rytíři a kolonisty, kteří přišli z okolí Bamberka, kde žil a je pochován biskup Otton, patron deštenského kostela.

V roce 1380, za Rožmberků, byl přistavěn gotický presbytář a o zhruba 300 let později také raně barokní věž.

Na věži jsou odedávna zavěšeny zvony. Od roku 1948 zde zvoní zvon Václav (591 kg) a Marie (409 kg). Shodou okolností jsou to jména mých rodičů. Na malé věžičce presbytáře je zvonek - umíráček. Už za starých časů byly na věži hodiny, které při častých požárech velmi trpěly. Předposlední stoletý stroj mistra Rezka z Jindřichova Hradce byl v roce 1986 nahrazen novým.

Hlavní loď je převážně barokní, vybudovaná kolem roku 1733 a ze stejného období pochází i nejstarší části současného vybavení interiéru – tři barokní oltáře a hlavní oltář vyzdobil obrazy děkan Bedřich Kamarýt, pochovaný na deštenském hřbitově. Od tohoto autora je i velice kvalitní křížová cesta.

Roku 1733 nechal hrabě Windischgrätz přestavět loď barokně. V kostele se nalézá i kamenná křtitelnice ze 17. století, která je před kazatelnou u oltáře sv. Jana Křtitele. Krásná barokní kazatelna je z roku 1675, kde jsou obrazy čtyř evangelistů – pravděpodobně dílo děkana Bedřicha Kamarýta. Na stříšce kazatelny je socha sv. Ottona, biskupa z Bamberka. Tomuto svatému je v Království českém zasvěcen pouze kostel v Deštné.

Pozn. První rytířské řády byly zvláštními formami duchovních (čili církevních) řádů. Šlo tedy o řeholní organizace tvořené rytíři - mnichy, které měly za úkol plnit vojenské úkoly v souvislosti ochrany  Evropy či Svaté země před nevěřícími. Zejména byla snaha udržet Svatou zemi v rukou křesťanů západní církve. Nejstarší církevní rytířské řády proto vznikaly koncem 11. století a během 12. století především v souvislosti s křížovými výpravami do Svaté země, a tudíž byly společně s ostatními řády součástí západní církve. Byly významnou součástí vojenské síly křižáckých států, které s jejich pomocí ve východním Středomoří přežívaly pod tlakem okolních muslimských států. Tyto řády se označují jako církevní či duchovní. Od vrcholného a především pozdního středověku pak začaly vznikat rytířské řády světské.

Řád německých rytířů je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů katolické církve. Vznikl ve 12. století na území Palestiny. Podílel se na křížových taženích do Svaté země (Izrael). Velmistr řádu dnes sídlí ve Vídni. V současnosti má mužskou a ženskou větev. Působí i v České republice, vedení obou větví sídlí v Opavě. Činnost je zaměřena na podporu zdravotnických a sociálních zařízení, na majetkoprávní spory o majetek řádu zkonfiskovaný v roce 1946 (např. hrad Bouzov).

Windisch-Grätz je rodové jméno rakouského šlechtického rodu původem ze Slovinského Hradce (německy  Windischgrätz).

Bamberk – starobylé město ležící v úrodném údolí mezi rameny řeky Regnitz v Bavorsku.

Vrata do kostela -  můj tatínek, truhlář Václav Brus, se dlouhodobě podílel na truhlářských opravách v kostele. Největším počinem byla v roce 1974 renovace vstupních vrat na základě  zakázky od Památkového ústavu v Českých Budějovicích. Vrata slouží dodnes.

Jitka Šnorková


Vytvořeno: 22. 5. 2019
Poslední aktualizace: 22. 5. 2019 15:43
Autor: Správce Webu