Navigace

Obsah

Tomáš Václav Bílek

Typ: ostatní
Tomáš Václav Bílek 1Tomáš Václav Bílek se narodil 30. září 1819 jako syn kovářského mistra v Deštné v domě čp. 129 na Stráních.

Když  bylo  malému  Tomášovi  5  let,  zemřel  mu  otec.  Přáním  otce  bylo,  aby  Tomáš  pokračoval  v  kovářském  řemesle  a  tak  Tomáš  po  ukončení  povinné  školní  docházky  začal  pracovat  v  kovárně.  V  té  době  byl  v  Deštné  na  faře  velmi  pokrokový  kněz  Václav  Brejšl.  Když  viděl  Tomáše,  který  byl  velmi  nadaným    žákem,  pracovat  v  kovárně,  naučil  jej  během  9  měsíců  základům  německého  jazyka,  aby  mohl  udělat  zkoušku  do  1.  třídy  jindřichohradeckého  gymnázia,  které  později  s  vyznamenáním  ukončil.  Dále  Tomáš  absolvoval    filozofickou  fakultu  KU  v  Praze  a  byl  přijat  jako  auskulant  (nižší  úředník)  na  malostranské  gymnázium  a  později  zde  byl  gymnazijním  adjunktem.  Jako  pomocný  učitel  učil  ještě  na  gymnáziu  v  Litoměřicích  a  v    roce  1848  byl  ustanoven  skutečným  učitelem  na  gymnáziu  v  Písku.  V  dalších  letech  se  stal  prozatimním  ředitelem  a  později  definitivním  ředitelem  na  gymnáziu  v  Hradci  Králové  (ve  věku  34  let),  kde  působil  14  let.   
Tomáš  Václav  Bílek  byl  výborným  učitelem,  prosazoval  pokrokové  metody  a  podporoval  chudé  studenty.  Měl  značné  sociální  cítění,  pro  stávkující  podkrkonošské  dělníky  -  tkalce  -  v  roce  1862  pořádal  sbírky.  Pořádal  pro  obyvatelstvo  nedělní  přednášky  a  nezapomínal  ani  na  své  rodiště.  V  roce  1864  poslal  na  zdejší  školu  168  svazků  knih.  30  obrazů,  11  map,  14  přírodních  nerostů  a  zeměpisný  globus,  takže  deštenská  škola  měla  jednu  z  prvních  knihoven  a  dobré  vybavení  učebními  pomůckami.  Posílal  do  Deštné  i  finanční  pomoc.  V  roce  1866  půjčil  obci  100  zlatých,  na  opravu  věže  20  zlatých,  10  zlatých  pro  chudé  žáky  a  v  roce  1897  daroval  pro  chudé  žáky  na  vánoční  nadílku  100  zlatých.  V  roce  1896  byla  v  Deštné  založena  Bílkova  nadace  -  zachovala  se  listina  z  roku  1897  s  návrhem  "  K  podělování  školních  dítek  z  Bílkova  nadání".  Pro  chudé  obyvatele  Deštné  to  byla  značná  pomoc,  uvážíme-li  že  pomocný  dělník  si  za  den  vydělal  půl  zlatky.  V  roce  1867  byl  Tomáš  Bílek  přeložen  na  akademické  gymnázium  do  Prahy,  kde  však  byl  ve  svých  54  letech  koncem  školního  roku  1873  z  politických  důvodů  předčasně  penzionován.  Odmítl  totiž  přesvědčit  učitelský  sbor,  aby  podpořil  volbu  vládního  vídeňského  kandidáta. 
Ani  v  penzi  Tomáš  Bílek  nezahálel.  Studoval  po  archivech  a  výsledkem  jeho  snažení  jsou  historické  práce.  Nejznámější  jsou  "Dějiny  konfiskací  v  Čechách  po  roce  1618",  "Tovaryšstvo  Ježíšovo  a  jeho  působení  v  zemích  Království  českého",  Reformace  katolická",  "Statky  a  jmění  jezuitských  klášterů,  kostelů,  bratrstev  a  jiných  ústavů  v  Království  českém  od  Josefa  II.  zrušených"  a  další.  Jeho  velká  díla  vyšla  nákladem  Muzea  Království    českého.  Bílek  byl  vyznamenán  cenou  Svatoboru  a  byl  jmenován  mimořádným  členem  Královské  české  společnosti  nauk. 
O  Deštné  sepsal  Bílek  menší  práci  "Město  Deštná  na  Táborsku.  Rukopis  této  práce  objevil  učitel  a  kronikář  Stanislav  Jíra  a  byla  vydána  tiskem  s  předmluvou  dr.  Jana  Muka  a  textem  přednášky  dr.  Josefa  Klika  s  názvem  "Z  dějin  Deštné  a  okolí  do  konce  války  třicetileté".  Brožura  má  název  "Kapitoly  z  minulosti  Deštné". 
Tomáš  Bílek  zemřel  v  Praze  Karlíně    6.  března  1903  ve  věku  84  let.
Naše  obec  je  tomuto  svému  rodáku  velmi  dlužna.  Teprve  po  1.  světové  válce  -  8.  srpna  1920  -  byla  zásluhou  deštenských  studentů  odhalena  Tomáši  Václavu  Bílkovi  pamětní  deska  na  domě  čp.  129.
K  trapnému  nedorozumění  došlo  počátkem  osmdesátých  let,  kdy  mladé  knihovnice  při  kontrole    deštenské  knihovny  vyřadily  Bílkovy  spisy  jako  "staré  knihy". 

T. V. Bílek je pohřben na hřbitově Olšany - část 6, oddělení 11a, číslo hrobu 30.


Dále: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_V%C3%A1clav_B%C3%ADlek.

((Pátrání po deštenském rodáku T. V. Bílkovi: Když  jsme  v  březnovém  čísle  Zpravodaje  (roč.  2008)  v  článku  o  T.V.  Bílkovi  zmínili,  že  neznáme  místo  jeho  hrobu,  reagoval  pan  Jiří  Turek  z  Černovic  s  upozorněním,  že  1.  10.  roku  1969  Jihočeská  Pravda  uveřejnila  článek  Václava  Přecha,  který  uvedl,  že  Tomáš  Václav  Bílek  zemřel  v  Karlíně  a  pochován  byl  na  Olšanech  a  na  jeho  náhrobku  je  nápis:  „Odpočívej  klidně,  ryzí  srdce  české“.  Místo  úmrtí  pro  nás  neznámé  není  -  je  uvedeno  i  na  Bílkově  pamětní  desce  umístěné  na  čp.  129  v  ulici  nesoucí  jeho  jméno.  Nová  byla  pro  nás  informace  o  místě  jeho  posledního  spočinutí.  Vznesli  jsme  tedy  telefonický  dotaz  na  pražskou  olšanskou  hřbitovní  správu,  která  dle  vlastního  vyjádření  má  přesnou  evidenci  všech  pohřbených  od  r.  1860  a  tam  nám  sdělili,  že  r.  1903  žádný  Tomáš  Václav  Bílek  na  Olšanském  hřbitově  pohřben  nebyl.  Podobně  negativní  bylo  i  pátrání  u  správy  Vinohradského  hřbitova,  se  kterým  je  Olšanský  často  zaměňován.  Některá  z  těchto  informací  je  tedy  mylná.  A  že  by  byl  pohřben  na  některém  z  dalších  27  pražských  hřbitovů,  je  ještě  méně  pravděpodobné,  nežli  to,  že  skutečně  leží  na  Olšanech.  Takže  místo  Bílkova  posledního  spočinutí  zůstává  stále  neznámé.Co  se  týče  Bílkova  literárně  historického  díla,  téměř  kompletní  je  k  dispozici  v  Památníku  národního  písemnictví  v  Praze,  kde  mají  i  několik  kusů  Bílkovy  korespondence  s  významnými  osobnostmi  tehdejší  doby  (konce  19.  stol.).  Co  je  jejich  obsahem  zatím  nevíme  a  ani  na  tomto  místě  se  nám  nepodařilo  zjistit  nějaké  konkrétnější  osobní  údaje. ))

 

 


Vytvořeno: 28. 4. 2019
Poslední aktualizace: 9. 10. 2019 16:21
Autor: Správce Webu